Děčín zakončil rok 2021 prohrou. I když 3krát vedl, všechny body si z našeho ledu odváží tým z Letňan. Trenér Vladimír Kýhos hovořil po posledním zápase roku o chybách v utkání, odehrané části sezóny, ale třeba i o spolupráci s Michalem Oliveriusem.

 

Pane trenére, v zápase jsme 3krát vedli, ale na výhru to nestačilo. Co o tom rozhodlo?

Rozhodly naše chyby. My bohužel dostaneme 2 góly v situacích, kdy máme puk a ten puk nahrajeme soupeři, který toho využije. Nejdřív to byl Vojta Tůma a pak Kuba Chrpa, který má kotouč na hokejce a nevyhodí ho. Řekneme si po 2. třetině, že budeme puky z obranného pásma vyhazovat, ať nedáme soupeři šanci. A my po první buly uděláme to, že si hodíme puk k nám za bránu, kde byl samozřejmě jejich hráč, který to nahrál a byl z toho gól. Takže to byla hlavní příčina naší prohry. Jinak si myslím, že jsme ten zápas odehráli dobře. Skoky (Ondřej Skokan) výborně čapal a na to, že chytal po dlouhý době, odvedl výborný výkon.

 

Druhý gól soupeře vypadal možná sporně, protože hostující útočník dotlačil gólmana do brány. Říkal vám rozhodčí, proč se rozhodl branku uznat? 

Ne vůbec, rozhodčí s námi nekomunikoval. Nejdřív ho neuznal, ale pak po nějaký konzultaci s čárovým ho uznal. Je to na rozhodnutí rozhodčího a my s tím nemůžeme nic dělat. Ale byla to právě ta situace, o které jsem mluvil. Vojta Tůma má puk na hokejce, má čas a on to udělá tak, že to více méně nahraje soupeři.

 

Odehráli jsme poslední zápas v tomto kalendářním roce, jak byste zhodnotil dosavadní část sezony?

Dobře jsme začali a vyhráli jsme v Nové Pace. Ale potvrdilo se, že první vyhrání z kapsy vyhání. Potom jsme odehráli celkem dobrý zápasy, ale se špatným koncem. Takže na nás dopadla nějaká krize, kdy jsme byly rozklížený mužstvo a nebyli jsme schopný čelit soupeřům. Dostávali jsme akorát rychty, a to bylo dost psychicky ubíjející. Nebylo vidět světlo na konci tunelu. Samozřejmě je to amatérská soutěž, ale ta účast na trénincích je mizivá a kde jinde se zlepšit než na tréninku. Právě tam pro to musíte udělat všechno, abyste byli připravený na zápas. A to se nám nějakým způsobem nedařilo. Potom přišel zlom v tom, že jsem, teda po dohodě s Honzou Havlíčkem, oslovil kluky v Chomutově. Když přišli, tak nám hodně pomohli a zvedli výkon celého mužstva. Poslední zápasy z jejich strany už takové nebyly, což je pro mě zklamáním. Samozřejmě u nich je ta situace podobná. Taky chodí do práce, kterou mají celkem náročnou. Navíc už nejsou nejmladší, takže únava je znát a ono se to pak odráží na výkonu.

 

Na Chomutováky se můžeme těšit ještě v lednu…

Ano, je to tak. Náskok před Bílinou není až takový, proto jsme chtěli, aby u nás ještě zůstali. Snad nám během ledna pomůžou zajistit si účast v soutěži i v dalším roce.

 

Díváte se v tabulce pouze pod sebe nebo sledujete po očku ještě možnost dostat se do play-off?

Samozřejmě sledujeme, ještě tam není až tak velká ztráta na mančafty před námi. Doufáme, že když uděláme nějakou bodovou šňůru, tak bychom se mohli dostat i do play-off. Ale pro nás je prvořadý nejprve to, abychom zachránili 2. ligu v Děčíně.

 

Jaká je spolupráce s Michalem Oliveriusem, který je s Vámi na střídačce?

Michala znám dlouhý léta, trénoval jsem ho. On je dobrosrdečný a výborný kluk a myslím si, že tu práci trenéra bere hodně vážně. Snažím se mu předat zkušenosti z mnoha let mého trénování tak, aby si samozřejmě udělal i svůj vlastní úsudek a svůj názor na trénování. Když jsem začínal, tak jsem taky měl k ruce, třeba v Chomutově, Milana Fiedlera, ke kterému jsem měl velký respekt, protože u trénování byl 20 let v Chomutově. Takže jeho poznatky a pomoc byla pro mě dost dobrá. Sice jsem hrál hokej na vrcholový úrovni, ale přeci jenom to trénování obnáší daleko jiných aspektů než samotná hra.

 

Čeká vás teď nějaké menší volno? Další zápas bude až po Novém roce.

Teď přes svátky budeme mít volno, ale od pondělka do čtvrtka máme tréninky, protože hned po novým roce se hraje, tak abychom byli připraveni na zápasy. Můžu ještě něco dodat?

 

Určitě, povídejte…

Chtěl bych tímto poděkovat našim fanouškům za podporu. Opravdu mě překvapilo, kolik lidí chodí v Děčíně na hokej. Navíc s námi jezdí na venkovní zápasy, což je obdivuhodný. Moc mě to potěšilo. Akorát mě mrzí, že jim neděláme takovou radost a že naše hra není lepší, aby to přilákalo ještě víc lidí. Takže jim chci ještě jednou poděkovat a popřát jim hezké prožití vánočních svátků a do nového roku hodně zdraví štěstí a snad lepších hokejových výsledků.

 

Děkujeme za rozhovor